Kravské mléko je jednou z nejčastěji konzumovaných potravin na světě a díky obsahu vápníku, bílkovin a vitamínů tvoří důležitou součást stravy dětí i dospělých. Přesto kolem jeho konzumace panují různé kontroverze. Jednou z nejvíce zakořeněných představ je, že mléko způsobuje nadměrnou tvorbu hlenu. Je na tomto tvrzení něco pravdy, nebo se jedná jen o další mýtus?
Původ mýtu: Kde se vzalo spojení mléka a hlenu?
Tvrzení, že mléko zahleňuje, má dlouhou historii. Už ve 12. století židovský lékař Moses Maimonides ve svých spisech o léčbě astmatu zmiňoval, že mléko zvyšuje produkci hlenu. Tento názor byl později rozšířený ve starověké medicíně a přežil do moderní doby.
Větší popularitu získal mýtus v polovině 20. století, kdy se objevila tvrzení některých zdravotníků a alternativních terapeutů o údajném negativním vlivu mléka na dýchací cesty. Přesto věda tento fenomén nikdy nedokázala potvrdit.
Co říkají vědecké studie o vlivu mléka na tvorbu hlenu?
Důležitým krokem pro rozluštění této otázky bylo provedení mnoha klinických studií. Výsledky jsou konzistentní: neexistují důkazy, že by mléko vedlo ke zvýšené tvorbě hlenu.
- Randomizované studie:
Studie z roku 1990 publikovaná v Journal of the American College of Nutrition zkoumala subjektivní pocity zahlcení hlenu u lidí po konzumaci mlé Výzkumníci dospěli k závěru, že pocit „zahleňování“ byl subjektivní a nebyl doprovázen žádnými objektivními změnami v množství hlenu nebo aktivitě dýchacích cest. - Fyzikální vlastnosti mléka:
Mléko obsahuje tuky, které se mohou při smíchání se slinami zdát hustší. Tento efekt může u některých lidí vyvolávat pocit viskózních sekretů v ústech, ale nejedná se o skutečný hlen. - Studie na alergiích a intolerancích:
Jediným případem, kdy může mléko vyvolat problémy s dýchacími cestami, je alergie na mléčné bílkoviny nebo laktózová intolerance. U osob s alergií se může objevit zánětlivá reakce vedoucí k pocitu zahlenění, ale to je jiný mechanismus než u běžné
Jak tělo produkuje hlen?
Hlen je produkován mukózními žlázami, které se nacházejí v dýchacím a trávicím traktu. Slouží k ochraně sliznic a zachycení nečistot, bakterií a virů. Zvýšená produkce hlenu bývá reakcí na:
- infekce dýchacích cest (např. nachlazení, chřipka),
- alergické reakce,
- podráždění sliznic (např. kouřem nebo prachem).
Hlenová produkce není ovlivněna běžnými potravinami, jako je mléko, jen pokud by šlo o zmíněnou alergii.
Kdy může mléko skutečně vadit?
Ačkoli mléko nezpůsobuje zahlenění u zdravých jedinců, mohou nastat situace, kdy jeho konzumace není vhodná:
- Alergie na mléčné bílkoviny:
Jedná se o imunitní reakci na proteiny v mléce, která může zahrnovat respirační příznaky, jako je kašel, sípání nebo pocit ucpaného nosu. Tyto příznaky můžeme pozorovat u dětí i dospělých. - Laktózová intolerance:
U osob s nedostatkem enzymu laktázy může mléko způsobit trávicí problémy, jako je nadýmání a průjem, ale nikoli zahlenění. - Gastroezofageální reflux (GERD):
U některých lidí může mléko způsobit zvýšenou produkci žaludeční kyseliny, což může vést k podráždění krku a následnému kašli nebo pocitu zahlenění.
Přínosy konzumace mléka pro děti a dospělé
Navzdory mýtům má mléko mnoho zdravotních benefitů, zejména pro děti:
- Vápník: Pomáhá budovat silné kosti a zuby.
- Vitamin D: Podporuje vstřebávání vápníku a imunitní funkce.
- Kvalitní bílkoviny: Jsou důležité pro růst a regeneraci tkání.
Výzkumy ukazují, že děti, které pravidelně konzumují mléko, mají nižší riziko vzniku osteoporózy v dospělosti.
Podle současných vědeckých poznatků mléko nezpůsobuje zahlenění u zdravých jedinců. Pocit „zahleňování“ je pravděpodobně důsledkem subjektivního vnímání textury mléka, nikoli zvýšené produkce hlenu.
MUDr. Tereza Sochorcová @lecimdeti